Zvoleněves 102, 273 25, info@devet-zivotu.cz, tel: 733 550 296, č.ú.: 2800060940/2010
|
|
Zvoleněves 102, 273 25, info@devet-zivotu.cz, tel: 733 550 296, č.ú.: 2800060940/2010 |
Kočka týdne
|
Náš transparentní účet číslo účtu: 2800060940/2010 Veřejná sbírka číslo účtu: 2900061609/2010 Naše kasičky najdete: Shop4pet - Praha 2 Veterina Nusle - Praha 4 Kavárna Vypálené koťátko - Praha 6 Hotel pro kočky Trubská Cukrárna Charlie - Praha 4 Hanspaulský bar U Hřebíka - Praha 6 |
BuchtíkNejodvážnější z pěti sourozenců. Krásný černý kocour s bílou náprsenkou a tlapkami. Od začátku velmi kontaktní a mazlivý. Miluje jídlo a hry. Je čistotný a zvyklý na vysoké škrabadlo. Ostatní kočky mu nevadí, v novém domově naopak nějakého kamaráda ke hrám přivítá. Nabízíme pouze do bytu.Pohlaví: kocour Narození: květen 2009 Kastrovaný Očkovaný Odčervený ZDRAVOTNÍ KARTA Buchtík bydlel u Aleny  Fotogalerie z nového domova Zprávy z nového domova: 22.12.2010 Lucián i Heřman se mají skvěle. Už si nás dostatečně ochočili :-) a byt přeměnili k obrazu svému :-)). Ne, není to nijak strašné, jen mi zlikvidovali jednu dracenu, ale jinak škody jsou minimální. V září nasadili žravou dietu a hlavně Heřmánek je opravdu tlustý - nevím, jestli drbu bříško, záda, nebo zadek... Přitom žere míň než Lucík, ale také se méně hýbe. Oba jsou přítulní /někdy až moc :-), když nejsem schopná dojít z ložnice na WC, aniž bych zakopla o packu, nebo šlápla na ocásek.../ U Heřmana přetrvává fixace na mě, to se asi už nezmění. Vždycky večer čeká, až si sednu na gauč, a už leží vedle mě s nohama nahoře a vystrčeným pandírkem. Lůca si nebere servítky a vyskočí si na mě, i když sedím třeba u stolu. Už máme vánoční stromek - zatím neozdobený a ukotvený silonem k lustru a pantu u okna :-). Kočičáci ho už prozkoumali, ale vybrali jsme píchající borovičku, tak zatím dobrý. Uvidíme, ža se na něm budou třpytit ozdoby... Snad Vánoce proběhnou bez karambolů. 21.5.2010 Dobrý den, po dlouhé době posíláme zas pozdravy z Prahy. Luciánek i Heřmánek už jsou úplně domácí kočičáci, mazlící, vrnící a vítací, ráno ani nezvládám dojít z ložnice do kuchyně. Rozhodli jsme se totiž je do ložnice nebrat, abychom alespoň jednu místnost měli bez chlupů, takže jakmile vstanu, stojí před dveřmi uvítací výbor a Heřma sebou ihned plácne na zem a chce drbat bříško. Takhle s četnými zastávkami dojdeme až do kuchyně k misce, kde se musí drbat dlouho a pořádně. Sedím na bobku, Heřmánka hladím a Lucík si mi vyskočí na klín a tře se a okusuje mě. Je to trochu krkolomná poloha a na balanc a kolena docela náročná, ale jak se začal mazlit i Heřmánek, tak Lůca chce ještě těsnější kontakt, takže vyloženě po člověku leze. Heřmánek se chovat nedá, ani na klín nechce. Jinak kočičáci jsou vzorně čistotní, jak vidíte na fotkách, jdou se po mě umýt. Naučili se vlézt do vany, jakmile já z ní vylezu, a olizovat - čerstvá voda z misky prý není ono, trocha mydlinek chutná líp. Prý vyrostli - já je vidím pořád, tak nemohu soudit, ale faktem je, že apetit mají znamenitý a bříška jak balóny, hlavně Heřmík. Ten se navíc projevuje jako fakultativní býložravec, sežvýkal mi všechny narcisky, které jsem měla ve váze (při tom pokaždé, tedy celkem třikrát, vázu převrhl a vylil), květy vánočního kaktusu prý také nejsou špatné a oběma "chutná" dracena - tedy spíš se jim líbí ty dlouhé listy, které okusují oba, ale vyloženě je nežerou. Vyřešila jsem to, že jsem jim zasila do misky oves a šantu kočičí... ale každá "novinka" z oblasti flóry neprojde bez kočičího podrobného prozkoumání. Jinak další bilance není nijak katastrofická - trochu poškrábaný koberec, občas roznesená hlína z květináče a pouze jedna rozbitá váza - to když lovili nahoře na kuchyňské lince můru. Jsou to moje zlatíčka... ale bohužel hlavně moje. Jsou na mě hodně fixovaní. Heřmánek se nechá hladit a mazlit jen ode mě i před přítelem pořád odbíhá a, pokud tu máme nějakou návštěvu, zaleze do nejhlubšího kouta a vyleze, až "je čistý vzduch". Lucík se se nechá hladit i od přítele, ale jinak je v přítomnosti jiných lidí taky dost zaražený. A u rodičů si kocouři zatím moc nezvykli, jsou vždycky zalezlí pod gaučem a nehodlají se tam nijak projevovat, pak si to vynahradí doma. Snad se to časem poddá. Kocourci jsou tedy v pořádku a posílají zavrnění... Jinak gratuluju k úspěchu při umísťovací výstavě, kde jste udali spoustu kočiček. Doufám, že se jim všem v novém domově daří dobře a jsou tam spokojení... jako ti moji kočáci. 12.4.2010 Kočičáci jsou v pořádku, už si docela zvykají, kuchyň, obývák i pracovnu mají už dokonale zmapovanou a vyhlídnutá svá oblíbená místečka a své "schovky". Z Luciána začíná být úžasný domácí, mazlivý kocour. Když vařím, tře se mi o nohy se vztyčeným ocáskem a, pokud zrovna nemá raubířskou náladu, nechá se pohladit, vzít do náruče a odnést na gauč, kde válí sudy a nastavuje střídavě zádíčka a bříško na hlazení. Zvládli jsme během jednoho takového ňuchání ostříhat drápky a druhý den zas vyčesat kožíšek. Bral to jako součást hraní a mazlení. Měli jsme jen jeden karambol - v sobotu byl přítel na noční, tak jsem nechala klukům otevřené dveře do ložnice. Už v ložnici několikrát byli, když jsem skládala prádlo, nebo zalévala kytky, takže očuchané to tam měli. Přišli až nad ránem a začali se v peřinách rvát, což mě samozřejmě probralo. Vstala jsem a odešla do kuchyně, kluci za mnou. Heřman si začal hrát s kouskem drátku /vytáhl mi kousek dvojlinky ze zástrčky na reprobedny a je to teď největší hračkovský hit/ a Lucík se vrátil do ložnice, kde poskakoval na mé peřině. Pak jsem ho našla, jak se myje v předsíni... a peřinu jsem měla totálně pročůranou... Proč to udělal? Něco cítil a chtěl si to přeznačkovat? Nevím, jinak chodí oba spořádaně na WC. Takže nedělní ráno bylo báječné , prala jsem od 6 hod až do oběda. S Heřmánkem to je horší. Nechá se pohladit jen u misky, někdy - když má jó dobrou náladu - vystrčí na chvíli i bříško, ale jinak je naprosto nedružný a nemazlivý, takový polodivoký. Hraje si i v naší přítomnosti, ale je vidět, že nás jen "trpí" a snáší, že ti člověčáci po bytě pořád chodí a něco dělají... Leží v pelíšku, nebo na gauči, nebo na zemi, promluvím na něj a nemám šanci ho pohladit, protože Heřman zdrhne, jakmile se přiblížím na vzdálenost menší než 1 m. Vůbec není společenský, o lidskou přítomnost naprosto nestojí. Je šance, že se to zlepší? Že i Heřmánek bude mazlivý? Jinak je hodný, nic neničí, jen mi obden vyhrabe trochu hlíny z draceny. Ten květináč se mu prostě nelíbí... 6. 4. 2010 Přeji pěkné velikonoční odpoledne. Posílám pozdravy od Buchtíka a Bručouna. První večer strávil Heřmánek (Bručoun) v boudičce od škrabadla a Luciánek (Buchtík) nakonec skončil ve WC, které si pro tu chvíli zvolil za svůj úkryt.Možná i díky tomu jsme ráno kromě vyžraných misek našli v rohu obýváku pořádný boban. Předpokládám, že to měl na svědomí Heřman, který neměl kam jít, když mu Lucík okupoval toaletu. V sobotu se s námi kluci začali bavit až večer, kdy jsme je vyšťourali z pod počítače a zahradili jim únikovou cestu do pokoje, aby s námi museli v obýváku chtě nechtě být. Pod nátlakem se nechali i trochu pohladit a o něco později si spolu začali hrát. Vyndali jsme jim pár hraček a především Lucián si hned oblíbil míček s peříčky (ta už na míčku v současné chvíli nejsou). Taky jsme trochu přeorganizovali kytky a dali je co nejvíc z dosahu kočičáků a sundala jsem jim misku s obilím, do kterého se pustili s velkou chutí. V neděli ráno mě čekalo nemilé překvapení v podobě dalšího bobku, tentokrát ve dřezu. Přiznávám, že to jsem měla opravdu vztek. Kluci byli zalezlí za sedačkou, ani nedutali. Zlikvidovala jsem pohromu - ostatní drobnosti jako pohamtaná linka a parapety, rozhrabaná kapradina (na parapetu) a poschazované polštáře i s přehozem ze sedačky mě nechávaly v klidu - a šla jsem si ještě lehnout. Když jsem vstala podruhé, kluci už vykukovali a za dlabandu se nechali i pohladit. Uklidili jsme a odjeli k rodičům. Milé bylo překvapení, když jsme po návratu našli byt v původním stavu. Kočičáci chrápali celý den. Večer si už hráli v obýváků před námi, nechali se pomazlit a blbli hlavně spolu. Největší úspěch tentokrát měla moje zapomenutá gumička do vlasů, kterou s velkou radostí zahrabávali do obilíčka.. A když přišli svorně s propletenými ocásky loudit nějakou mňamku, tak by jim neodolal nikdo. Jsou to pěkní komedianti... V noci si zas zařádili, ale tentokrát všechnu svou potřebu uskutečnili na WC. Dnes ráno se pomazlili, nechali si podrbat bříška a po najedení chrápou zas celý den pod počítačem. Ještě se nás bojí, musíme chodit pomalu a nedělat prudké pohyby, taky nevyžadují tolik naši společnost a mazlení, protože si asi dost vystačí sami dva, ale snad to bude den ode dne lepší a Heřmánek i Luciánek budou víc s námi a míň zalezlí. Lucík je hravější, zvědavější, ale také větší plašan. Nechá se hladit a najednou vystřelí jak pomatený. Heřmánek je zas větší "fajnovka", vyskočí si na gauč a milostivě se nechá hladit a mazlit. Ale i on už večer prohání míček a myšku. Všichni zdravíme a zase podáme další zprávy, jak se sžíváme. Petra L. a kočičáci. |
Podporují nás:    
Provizní systém: |